O obci

První písemná zpráva o existenci obce pochází z roku 1304.

Obec byla založena na křižovatce starých obchodních cest z Polska, směrem na Olomouc a Litomyšl. V majetku kláštera v Lanškrouně se připomíná v letech 1400, 1402, 1409. Uvádí se, že snad v té době byla ve vsi vystavěná tvrz, kterou dle verzí a pověstí obýval rytíř Walter.
V roce 1874 bylo místo překopáno p. J. Zpěvákem. Byly nalezeny hřeby, podkovy, slité železo, střepy z nádob, spálené dobytčí a lidské kosti, část zdi postavené z ruly a zbytky dlažby. Byl nalezen i pražský groš z doby Karla VI. S nápisem „Grossus Pragensis-Carolus Primus".
Období 13. a 14. století nám přibližují i nálezy (keramika, nástroje) objevené při archeologickém průzkumu r. 1964. Při samotném hloubení v roce 1964 byly ještě nalezeny zbytky vypouštěcího zařízení a v bahně dokonce ohořelý padací most. Nálezy svědčí o násilném zániku tvrze. Patrně v době husitských válek.
V letech 1964 - 1966 byl uvedený hradní příkop vyčištěn a byla zde vybudována vodní nádrž, která slouží jako přírodní kruhové koupaliště uprostřed s ostrůvkem, kde se až dosud dochoval místní název „Na hradě". Při tomto díle byl zachován i historický vzhled původního místa.

Kostel

Výraznou dominantou obce je kostel sv. Jakuba. Původně stál v obci dřevěný kostelík sv. Jakuba, jehož začátek spadá do doby mezi r. 1350 a válkami husitskými.
Roku 1828 byl nahrazen zděným. Nový kostel byl vysvěcen 17. 10. 1830.Roku 1898 byla věž kostela prodloužena do dnešní délky a podoby. Zvon sv. Jakuba je z roku 1585 se znakem Perštýnů. V roce 1972 byla věž kostela nově pokryta měděným plechem a byla provedena nová fasáda věže. Obec při této příležitosti zajistila výměnu hodinových číselníků na věži za světelné hodiny.11. 7. 1992 farnost pořídila nový zvon „Sv. Anežko, oroduj za nás". 16. 10. 1993 byl posvěcen a zavěšen třetí zvon s nápisem „Svatý Václave, nedej zahynouti nám".

Počátky dnešní obce Bystřec jsou prastaré. Původně šlo o dvě samostatné osady, starší Bystříček „Wizrece" a mladší Bystřec „Waltersdorf", založenou v době kolonizace lanšperského panství pány z Drnholce, obě poblíž soutoku bystřeckého potoku s Orlicí, odděleny od sebe jen úzkou skalní soutěskou. První písemná zpráva o existenci Bystřece pochází z roku 1304, kdy ji král Václav II. postoupil zbraslavskému klášteru. Zbraslavští mnichové se rozhodli vyměnit lanšperské panství i s Bystřecí za jiné, polohou výhodnější. V roce 1358 došlo tak ke směně tohoto zboží s litomyšlským biskupem Janem za jeho statky u Prahy. V roce 1371 založil litomyšlský biskup Petr Jelito augustiniánský klášter sv. Mikuláše a sv. Kateřiny v Lanškrouně a věnoval mu některé vesnice a statky na Lanškrounsku. V majetku kláštera je Bystřec připomínána v 1etech 1400, 1402 a 1409. Uvádí se, že snad v této době byla ve vsi vystavěna tvrz. V první polovině 15. století byla Bystřec několikrát zastavena , ale už během druhé poloviny 15. století opět připojena k lanšperskému panství.

Z archeologických nálezů, získaných v roce 1964 vyplývá, že bystřecká tvrz byla vystavěna snad již ve druhé polovině 13. století (lokátorem Walterem). Archeologové zjistili, že šlo o věžovitou budovu stojící na pahorku, obklopeném vodním příkopem. Při výzkumných pracích byly nalezeny také zbytky vypouštěcího zařízení a v bahně dokonce ohořelý padací most, svědčící o způsobu zániku tvrze, patrně v době husitských válek. Tvrziště, nalézající se uprostřed vesnice, bylo v letech 1964 - 1965 upraveno na taneční parket a příkopu bylo využito jako místa pro výstavbu koupaliště. Přitom zanikly jak stopy valu, obklopujícího tvrziště, tak i skrovné zbytky zdí.

Nejstarší obecní pečeť je doložena poprvé v roce 1726. V kulatém pečetním poli, vyplněném barokní kartuší, vidíme oráče s koňským dvouspřežím, zapřaženým do pluhu. Po obvodu čteme nápis v majuskuli - PECZET. OBCE. WESNICE. BYSTRCE. Další pečeť z roku 1809 je podobná, zdobné prvky však mají odlišný charakter, nad výjevem navíc září velké slunce. Kovové razítko z roku 1850 je obdobné a dodnes uchované na obecním úřadě, jen původní kruhopis nahradil nahoře umístěný stručný text - OBEC BYSTRCE.

Znak a prapor obce, erb

Autor návrhu bystřeckého znaku a praporu vycházel jak z nejstarší historie osady, prezentované heraldickou stylizecí středověké tvrze, tak ze staré pečetní symboliky (koňská hlava, slunce). Stříbrná a červená jsou erbovními barvami jak českých králů, tak pánů z Drnholce, v kombinaci s modrou je nalezneme i ve znaku lanškrounských augustiánů (byť v materiálu, pocházejícím až z konce 17. století). Samotná modrá (štít) má vztah i k názvu obce, založené poblíž soutoku bystřeckého potoka a Orlice. Sluníčka, jedno za Bystřec, druhé za Bystříček, jsou přirozeně zlatá. Zlato - červená kombinace, uplatněná u koňské hlavy s ohlávkou a udidlem, vychází z erbovních barev knížat z Lichtenštejna, v letech 1622 až 1848 držitelů lanškrounského panství i Bystřece. Návrh obecního praporu vychází z předpokládaného návrhu bystřeckého znaku, dle zásad a zvyklostí vexilologické tvorby.